Reported Speech
Nepřímá řeč

Existují dva způsoby vyjádření toho, co určitá osoba řekla: přímá a nepřímá řeč. V přímé řeči citujeme doslovně řečníkova slova. V angličtině dáme takovýto citát do uvozovek a oddělíme od úvodní poznámky čárkou nebo dvojtečkou:

• He said, "I'm looking for my umbrella". (Řekl: "hledám svůj deštník".)

V nepřímé řeči se snažíme co nejvěrněji interpretovat smysl řečníkova výroku, aniž bychom nutně použili přesně tatáž slova:

• He said that he was looking for his umbrella. (Řekl, že hledá svůj deštník.)

Nepřímá řeč se normálně používá v rozhovoru a chceme li dodat konverzaci určitou dramatičnost, může být prostřídána i přímou řečí. Jestliže však přímou řeč převádíme do řeči nepřímé, je obvykle nezbytné daný výrok poněkud gramaticky upravit. Tyto úpravy jsou různé v závislosti na tom, zda jde o oznamovací větu, otázku nebo příkaz či žádost. V této lekci se soustředíme pouze na určitá základní pravidla.